Web, který používáte každý den, je z velké části centralizovaný. To znamená, že drtivá většina našich e-mailů, fotek, chatů i webových stránek teče přes servery a datová centra několika málo firem – jmenovitě Googlu, Amazonu, Mety (Facebooku) nebo Microsoftu. Tento model nám sice přináší obrovské pohodlí a rychlost, ale zároveň vytváří silnou závislost. Pokud má jedna z těchto firem výpadek, změní svá pravidla nebo se rozhodne zablokovat vám účet, vaše možnosti obrany jsou silně omezené.
Decentralizovaný — nebo přesněji distribuovaný — internet nabízí jiný model. Je to architektura, kde se o infrastrukturu i kontrolu dělí mnohem více nezávislých provozovatelů.
Jak vypadá centralizace dnes
Když dnes odešlete e-mail, nasdílíte fotku nebo si s někým píšete, vaše data s největší pravděpodobností projdou přes cloudové platformy dominantních hráčů. Vaše fotky a sociální vazby žijí na serverech sociálních sítí a mnoho nezávislých webů stojí „za“ velkými poskytovateli infrastruktury.
To přináší několik typických rizik.
Jediný bod selhání. Pokud má velký poskytovatel technické potíže, může to najednou odstavit obrovské množství nesouvisejících webů a aplikací po celém světě.
Moderace a privátní cenzura. Pravidla a algoritmy určuje jedna konkrétní platforma. Pro uživatele bývá obtížné se proti smazání účtu odvolat, a pokud přejdou jinam, většinou nenávratně ztratí své kontakty a historii.
Hromadný sběr dat. Centralizované služby jsou ideálním místem pro sledování toho, co děláte, a propojování těchto informací za účelem cílené reklamy.
Politický a regulační tlak. Pro vlády je mnohem snazší přimět k blokování obsahu nebo sdílení dat několik obřích korporací, než nahánět tisíce malých, nezávislých provozovatelů.
Co znamená decentralizovaný internet
Pod pojmem „decentralizovaný internet“ se v praxi ukrývají tři odlišné, i když často příbuzné přístupy.
P2P (peer-to-peer) sítě. Lidé si data a provoz předávají přímo mezi sebou, aniž by k tomu potřebovali jakýkoliv centrální server.
Federované sítě. Jde o síť nezávislých serverů, které spolu umí komunikovat stejným „jazykem“ — tedy protokolem. Můžete si to představit jako e-mail: ať už máte schránku na Seznamu nebo na Gmailu, e-maily si mezi sebou bez problémů pošlete.
Blockchain (Web3). Jde o speciální databázi — tzv. distribuovaný registr — na jejímž chodu a ověřování se podílí obrovské množství uživatelů po celém světě. Žádná firma ji nevlastní. Využívá se tam, kde potřebujete nezpochybnitelný záznam o tom, komu co patří — od kryptoměn až po vlastnictví digitálních adres.
Klíčové vlastnosti, které tyto modely spojují, jsou následující. Žádný jediný správce — moc je rozprostřená mezi více provozovatelů nebo je vynucená pevnými matematickými pravidly. Vyšší odolnost — výpadek jedné části sítě neznamená konec celé služby. Náročnější blokování — „vypnout to celé“ je technicky nesmírně složité, i když státy mohou stále blokovat přístup k určitým částem sítě na úrovni poskytovatelů internetu. Kontrola nad daty — v ideálním případě vám systém umožňuje vybrat si vlastního poskytovatele služby, snadno k němu přenést svá data nebo komunikovat plně šifrovaně.
Jak to technicky funguje (stručně a jednoduše)
P2P sítě. Klasickým zástupcem je BitTorrent. Když stahujete soubor, nestahujete ho z jednoho místa, ale po kouscích od mnoha jiných běžných uživatelů, kteří ho už mají. Vy sami ho pak nabízíte dalším. Podobně funguje systém IPFS — ten nehledá data podle toho, kde (na jakém serveru) leží, ale co to je. Jakmile někdo ve světě daný soubor má a sdílí ho, vy se k němu dostanete.
Federované sítě. Představte si to jako souostroví. Každý ostrov — tedy server — má vlastního správce a vlastní pravidla, ale existují mezi nimi mosty. Příkladem je Mastodon, sociální síť podobná Twitteru. Založíte si účet na jednom serveru, ale můžete bez problémů sledovat lidi, kteří mají účet na serveru úplně jiném. Dalším příkladem je Matrix, bezpečný komunikační nástroj s podobnou logikou.
Blockchain a distribuované registry. Zatímco klasickou databázi má u sebe banka nebo firma, blockchain je „účetní kniha“, kterou mají staženou tisíce počítačů po celém světě. Aby se do ní zapsalo něco nového, musí se většina z nich shodnout, že je záznam pravdivý. To se hodí u peněz nebo u nezávislých systémů pro ověřování identity. Není to ale kouzlo na všechno — ukládat do blockchainu velké soubory, jako je video, je příliš drahé a neefektivní.
Konkrétní projekty, které dávají smysl
Decentralizace není jen teorie. Tady jsou projekty, které už dnes fungují a lze je skutečně používat.
Tor je distribuovaná síť, která anonymizuje vaši komunikaci tím, že ji zašifruje a prožene přes několik náhodných dobrovolnických počítačů po celém světě.
Matrix / Element je aplikace pro bezpečný a šifrovaný chat. Můžete ji používat s veřejným serverem, nebo si — pokud máte znalosti — zprovoznit server vlastní.
Mastodon (součást tzv. fediverza) je federovaná sociální síť. Nemá žádné centrální algoritmy, které by vám vnucovaly obsah pro zvýšení sledovanosti, a nepodléhá rozmarům jednoho majitele.
Briar je komunikační aplikace, která nepotřebuje centrální server a v krizových situacích umí posílat zprávy i bez internetu — jen přes Bluetooth nebo lokální Wi-Fi v dosahu.
Zajímá to běžného uživatele?
Pokud je pro vás prioritou maximální pohodlí a chcete mít „všechno v jedné aplikaci bez nastavování“, decentralizované alternativy se vám budou zdát trochu krkolomnější. Výběr správného serveru nebo správa bezpečnostních klíčů může být pro někoho otrava. Tyto nástroje nedělají zázraky co se týče designu — řeší spíše to, kdo má nad systémem moc.
Pokud ale řešíte soukromí, vadí vám cílená reklama a chcete mít jistotu, že o svá data nebo kontakty nepřijdete, dává to velký smysl už dnes.
Minimum námahy. Zkuste si založit účet na Mastodonu nebo nainstalujte komunikační aplikaci Element (Matrix). Cílem není hned všechno opustit, ale osahat si, jak funguje síť bez centrálního vládce.
Střední cesta. Zvolte si pro své sítě pečlivě server, kterému důvěřujete, a experimentujte se zálohováním svých důležitých dat přes IPFS.
Pro nadšence. Zprovozněte si vlastní server — například pro Matrix nebo Mastodon. Budete mít svá data stoprocentně pod kontrolou a zároveň přispějete k odolnosti celé sítě.
Proč to není samospasitelné
Bylo by naivní myslet si, že decentralizace vyřeší všechny neduhy internetu. Přináší své vlastní, nové problémy.
V síti bez centrální autority se mnohem hůře bojuje se spamem nebo nelegálním obsahem. Sítě se také hůře škálují a mohou být pomalejší, pokud je zrovna vytěžuje hodně uživatelů.
A ze všeho nejdůležitější pravidlo: pokud si necháte zavirovat vlastní mobil nebo počítač, nepomůže vám ani ta nejdokonalejší decentralizovaná síť na světě. Jakmile se útočník dostane k vaší klávesnici a obrazovce, kryptografie vás nezachrání.
Závěr
Decentralizovaný internet už dávno není jen futuristická vize nebo hračka pro hackery. Je to fungující soubor nástrojů, který nám vrací kontrolu nad tím, jak komunikujeme a kde leží naše data.
Nepředstavuje okamžitou náhradu všeho, co známe z pohodlného komerčního webu. Ale v době, kdy několik gigantů určuje, co můžeme a nemůžeme online dělat, je nesmírně důležité vědět, že existují reálné a funkční alternativy. A ty stojí za to vyzkoušet.
Čeština
English
Deutsch
Español
Français