V předchozím článku jsem psal o sporu kolem evropského forku Euro-Office a OnlyOffice. Nebyl to však jediný rozkol, který na jaře 2026 otřásl světem otevřeného kancelářského softwaru. Souběžně se odehrával druhý, v lecčem ještě bolestivější konflikt: mezi The Document Foundation (neziskovou nadací stojící za LibreOffice) a Collaborou, britskou firmou, která roky odváděla podstatnou část vývojářské práce.
Tento text se pokouší srozumitelně vysvětlit, o co vlastně jde, proč k roztržce došlo a co z ní plyne pro běžného uživatele LibreOffice.
Kdo je kdo
Pro pochopení sporu je potřeba znát výchozí konstelaci. LibreOffice byl oznámen v roce 2010 a jeho první stabilní vydání vyšlo v lednu 2011 jako fork OpenOffice.org. Stalo se tak po převzetí Sun Microsystems společností Oracle, kdy kolem budoucnosti OpenOffice.org narůstala nejistota. LibreOffice dnes spravuje nezisková The Document Foundation se sídlem v Berlíně a jeho kód je šířen pod svobodnými licencemi, zejména MPL-2.0.
Collabora Productivity je komerční firma, jejíž vývojáři dlouhodobě patří k nejvýznamnějším přispěvatelům do LibreOffice. Údaje o jejich podílu se různí podle toho, co se počítá: komentátoři často uvádějí zhruba 80 % commitů (počítáno mezi nejaktivnějšími přispěvateli), zatímco podle oficiální statistiky nadace „State of the Project 2025“ tvořila Collabora společně s firmou allotropia za rok 2025 kolem 45 % všech commitů. Tak jako tak jde o zcela zásadní podíl. Zároveň ale Collabora prodává vlastní komerční produkty, zejména Collabora Online, webovou verzi kancelářského balíku.
Právě tato dvojrole – přispívat do svobodného softwaru a současně prodávat jeho komerční odnož – byla od začátku zdrojem napětí. V čele Collabory stojí Michael Meeks, který je zároveň jedním ze spoluzakladatelů samotné The Document Foundation.
Co spor rozpoutalo
Rozbuškou byla v únoru 2026 snaha The Document Foundation oživit dlouho spící projekt LibreOffice Online – webovou verzi balíku pro ty, kdo si chtějí sami hostovat alternativu ke Google Docs nebo Microsoft 365. LibreOffice Online kdysi existoval, ale po vnitřním sporu o cloudovou strategii projekt zamrzl. Collabora mezitím na původním kódu postavila svůj vlastní produkt Collabora Online.
Když tedy nadace oznámila návrat LibreOffice Online, Michael Meeks namítl, že svobodná a aktivně podporovaná webová verze už dávno existuje právě jako Collabora Online – s otevřeným systémem hlášení chyb, veřejnými vývojářskými hovory i aktivní komunitou. Tvrzení nadace, že původní online projekt ‚podstatně financovala‘, označil za nepravdivé.
Spor ale rychle přerostl z technické neshody do otázky správy projektu. Koncem března 2026 členská komise The Document Foundation odebrala členství v nadaci zhruba třiceti až čtyřiceti lidem – zaměstnancům a partnerům Collabory. Důležitý detail: šlo o členství v nadaci, nikoli o zákaz přispívat do kódu. Přispívat technicky mohou dál, ztratili ale hlas ve správě projektu. Odůvodněním byly nově přijaté komunitní stanovy (Community Bylaws), které obsahují klauzuli vyžadující, aby každý, kdo je spojen s firmou v aktivním právním sporu s nadací, odstoupil z členství.
Logika nadace je taková, že v minulosti někteří lidé upřednostnili zájmy svého zaměstnavatele před zájmy nadace a nová klauzule tomu má do budoucna zabránit.
Dvě verze téhož příběhu
Co dělá tento spor zajímavým, je skutečnost, že obě strany mají vnitřně konzistentní vyprávění – a obě na první poslech znějí rozumně.
Verze The Document Foundation: Nadace tvrdí, že jednala z nutnosti. Podle jejího vysvětlení německé úřady dohlížející na nadace požadovaly audit, jehož výsledky potvrdily, že vyřešení dlouhodobých právních problémů je nezbytné pro udržení jejího neziskového statusu. Po letech diskusí plných vzájemného obviňování prý jiná cesta nezbyla. Odebrání členství tedy nadace prezentuje jako obranu vlastní existence, nikoli jako mocenský tah.
Verze Collabory: Michael Meeks naopak mluví o „vyloučení na základě neprokázaných právních obav a viny ze spolčení“. Zmiňuje více než třicet lidí, kteří léta věrně přispívali do LibreOffice. Kritizuje také právní kroky nadace proti bývalým dobrovolným členům představenstva, údajně financované z darů, a poukazuje na to, že nadace rozšiřuje vlastní vývojářský tým, vybírá poplatky za některé distribuční kanály LibreOffice (například placené verze v obchodech s aplikacemi) a začíná se podle něj chovat spíše jako organizace řízená zaměstnanci než jako komunitní projekt svobodného softwaru. Situaci komentoval jako návrat do poměrů před patnácti lety.
Sám se necítím povolán rozhodnout, kdo má pravdu – a podezřívám každého, kdo to po přečtení několika článků tvrdí s jistotou. Někteří nezávislí komentátoři to vystihli střízlivě: zdá se, že existovaly legitimní problémy k řešení, ale není jasné, zda nadace musela zajít tak daleko, aby zbavila členských práv všechny přispěvatele spojené s Collaborou.
Co bude dál a co to znamená pro uživatele
Collabora oznámila, že se napříště zaměří na zcela nový, odlehčený a odlišený produkt Collabora Office – přestavěný z čistšího základu, s menší zátěží starého kódu a s webovou sadou nástrojů. Svůj dosavadní „Classic“ produkt přitom hodlá nadále podporovat.
Do LibreOffice chce Collabora přispívat „tam, kde to dává smysl (pokud bude vítána)“, ale rozsáhle investovat do projektu, z jehož správy je vyloučena, už podle Meekse smysl nedává. Část komentátorů to čte jednoznačně jako faktický fork, byť Meeks oficiálně hovoří o novém produktu, nikoli o forku LibreOffice.
Pro běžného uživatele desktopového LibreOffice se zítra nic nemění. Balík funguje dál a vychází v pravidelných aktualizacích (na jaře 2026 například ve verzích 25.8 a 26.2). Otázkou je delší horizont. Pokud z projektu odejde podstatná část placené vývojářské kapacity, může se zpomalit tempo oprav a nových funkcí, dokud nadace nedoplní vlastní tým – což už ostatně dělá.
Nejcitlivější je situace pro evropské úřady a instituce, které právě teď řeší odchod od amerických cloudů. Jak trefně poznamenal jeden právní komentář k celé sérii sporů, instituce se ocitají před volbou mezi kódem spravovaným nadací s nejistou momentální dynamikou a komerčním forkem. Tím se v jistém smyslu vracejí k původnímu dilematu závislosti na jediném zahraničním dodavateli.
Suverenita postavená na otevřeném softwaru je dobrý cíl. Tato epizoda ale ukazuje, že křehkým místem nemusí být samotný kód, nýbrž lidé a vztahy kolem něj.
Širší kontext
Stojí za zmínku, že rozkol kolem LibreOffice a paralelní spor Euro-Office vs. OnlyOffice se odehrály takřka současně, na přelomu března a dubna 2026. To pravděpodobně není náhoda. Tlak na evropskou digitální suverenitu zvýšil hodnotu otevřených kancelářských balíků – a vyšší sázky logicky vyostřily i dlouho doutnající konflikty o to, kdo kód vlastní, kdo ho financuje a kdo z něj smí těžit.
Otevřený software dává svobodu forkovat a stavět na cizí práci. Táž svoboda ale umí komunitu i roztrhnout. Obojí je součástí téhož balíčku.
Tento článek má čistě informativní charakter a vychází z veřejně dostupných zdrojů k datu publikace. Nejde o placenou propagaci ani o právní poradenství. Popsané spory nejsou pravomocně rozhodnuté a obě strany mají na situaci odlišný pohled. Před nasazením jakéhokoli softwaru v organizaci doporučuji ověřit aktuální stav z primárních zdrojů.
Hlavní zdroje: blog The Document Foundation (blog.documentfoundation.org), prohlášení a blog Collabora Productivity / Michael Meeks (collaboraonline.com), statistika „State of the Project 2025“, zpravodajství Neowin, Slashdot, The Register a Tux Machines.
Čeština
English
Deutsch
Español
Français